Autor: Jakob Steen Christensen, Jan Yoshiyuki Tanaka, Kathrin Susanna Gimmel
Spolupracující osoby: Stephen Dietz-Hodgson, Connor Forecast, Julie Kongsbak, Alice Miller, Evita Marioglou, Magnus Tollnes Kjærnes, Tateo Nakajima, Matthew Atwood, Ed Arenius, Philip Wright, David Hegarty, Connor McGrath, Rory McGowan, Jens Linnet, Karolina Potoczniak, Zala Dimc, Dominika Misterka

Od dopravní situace k urbanistickému katalyzátoru a centru hudebního života v Praze. Představujeme si, že vytvoříme kulturní místo nové generace pro setkávání, kde se filharmonický sál a městský život spojí v jedno. Výchozím bodem pro náš návrh je vytvoření kvalitního veřejného prostoru, který poskytuje přirozené místo pro setkávání milovníků hudby i široké veřejnosti. Tím, že stavíme na lidsky a urbanisticky zaměřeném přístupu, formujeme filharmonický sál a vytváříme budovu s vysokými ambicemi na veřejný prostor a kulturní zážitek, kde vzniká jedinečné prostředí pro nepřetržitý městský život a hudbu podél Vltavy.

Samotná velikost pozemku předurčuje náš urbanistický návrh jak pro budovu, tak i veřejný prostor. Prostor zde vidíme jako katalyzátor urbanistické proměny Bubnů a Holešovic. Pozemek považujeme za základ transformačního plánu Holešovice Bubny – Zátory a měl by být zvýrazněn charakteristickou stavbou, místem setkávání a zároveň napojen na Holešovice a nábřeží.

Filharmonie se nachází na rozhraní dvou os, začátku magistrály a modro-zelené struktury podél Vltavy. Navrhujeme hybridní typologii budov, která spojuje městské ulice se zřetelnými fasádami a zároveň ustupuje a nabízí okolí a návštěvníkům velkolepou krajinu a park s výhledem na Prahu.

Střecha filharmonie, navržená jako přirozená integrovaná veřejná krajina ve městě, je přístupná pro pěší ze všech čtyř rohů budovy. Krajina střechy se skládá z řady plošin, kapes a otvorů vytvářející porézní scenérii a pulzující život kolem filharmonie. Centrálně na střeše se krajina zvedá a vytváří dva monumentální objemy ve tvaru údolí. Údolí vytváří jak průchod, tak porézní panoráma a výhledový koridor ze severu. Pokud jde o prostor krajiny a objem, je průčelí naprogramováno tak, aby umožňovalo jak variace, tak aktivity na střeše.

Krajina filharmonie se vpisuje podél majestátní řeky Vltavy a jejího zeleného a svěžího nábřeží. Nábřeží podél filharmonie je součástí zeleného propojení a parkové struktury vedoucí od Letenských sadů po zeleném nábřeží a dále směrem na východ k plánované lávce pro pěší spojující Rohanské sady. Panorama filharmonie je při pohledu z historického centra Prahy součástí vltavsko-zelenomodré stavby, která je protějškem „Města věží“.

Největším přírodním bohatstvím lokality je řeka Vltava. S novým dopravním plánem se tramvajová doprava po Nábřeží Kapitána Jaroše posouvá a uvolňuje prostor pro naklonění východní části silnice do severního tunelu pod mostem a stále umožňuje 4 jízdní pruhy – dva v každém směru. Úpravou komunikace získáváme prostor pro vytvoření velkorysého městského prostoru a protažení lobby až k nábřeží s využitím plného potenciálu vltavského nábřeží.

Autor:Charles Renfro, Elizabeth Diller, Ricardo Scofidio, Benjamin Gilmartin
Spolupracující osoby: 4CT, Siebert+Talaš, Tomáš Janeček, Michel Desvigne, Buro Happold, Stantec Prague, Fisher Dachs Associates, L’Observatoire, Nagata, AECOM, Transsolar, Mobility in Chain

1. Zmenšování
Pro zachování měřítka okolní městské struktury je lokalita rozdělena na třetiny ve směru od Hlávkova mostu po Negrelliho viadukt a rovněž ve směru od Antonínské ulice k řece Vltavě. Výsledná síť devíti polygonů vymezuje umístění hmot budov a veřejných prostranství. Podloubí nové konstrukce železničního viaduktu umožňuje propojení s Pražskou tržnicí i novou čtvrtí Bubny-Zátory , v obloucích jsou umístěny pronajímatelné obchody i restaurace.

2. Město k Řece, Řeka k Městu
Stupňovité krajinářské řešení překlenuje stávající nábřeží Kapitána Jaroše a propojuje Vltavu i novou nábřežní promenádu s areálem filharmonie a okolní čtvrtí. Dvě formálnější náměstí v severovýchodním a severozápadním rohu pozemku propojují život uvnitř i vně budovy a nábřežní park. Veřejnost může procházet od zastávek MHD k nábřeží, aniž by musela vstupovat do budovy.

3. Individuální a Společná Identita
Každý ze tří sálů – Hlavní sál, Malý sál a Víceúčelový sál – tvoří vlastní výrazný objem a má jedinečnou identitu. Tyto tři hmoty budov obklopují společné nádvoří a jsou vzájemně propojeny v podzemních podlažích. Centrálně umístěná, převážně transparentní hmota, v níž se nachází Kreativní centrum, přitahuje návštěvníky do hlavní haly a k centrální pokladně. Z haly vedou cesty přímo k víceúčelovému sálu v horním patře a k hlavnímu a malému koncertnímu sálu napravo a nalevo a na nádvoří.

4. Čtvrtý Sál
Čtvrtý sál – nádvoří – je letní scénou pro venkovní veřejné koncerty a akce. Centrální pozice nádvoří nabízí prostor pro rozmanitý repertoár a široké publikum. Nádvoří je vybaveno integrovanou infrastrukturou pro zvukovou techniku a osvětlení. Při deštivém počasí lze nad nádvořím roztáhnout skládací střechu. Další prostor pro představení pod širým se nachází přímo na nábřeží. Přírodní terasovitý amfiteátr je součástí krajinného řešení a je orientován s výhledem na řeku a na přistavitelné plovoucí pódium.

5. Městská Vrstva
Bezbariérová vrstva parteru propojuje všechny části pozemku. Tato vrstva zahrnuje uliční úroveň severních náměstí, centrální vstupní halu, s propojením do kreativního hubu a víceúčelového sálu, úroveň orchestřiště Hlavního sálu na východě a Malého sálu na západě, nádvoří a nábřežní park na jihu.

6. Společná Obálka
Jednotný plášť z místního pískovce a tvarovaného skla spojuje obvodové fasády všech tří hmot. Zvolený materiál odkazuje na bohatou historii pražských zděných staveb i modernistické experimenty se skleněnými fasádami. Materiál umožňuje střídavě využívat efekty neprůhlednosti, průhlednosti a průsvitnosti, a tedy odhalovat nebo naopak skrývat hmoty sálů a zákulisní aktivity uvnitř budovy.

7. Horizont
Jednotlivé hmoty objektu filharmonie vytvářejí ve výšce zhruba 7 metrů nad úrovní ulice z perspektivy chodce jasný průhled mezi obytnou čtvrtí a nábřežím. Toto vizuální propojení zve všechny kolemjdoucí k návštěvě filharmonie, ať už se vstupenkou na koncert nebo bez ní.

Autor: OFFICE Kersten Geers David Van Severen, Christ & Gantenbein International AG
Spolupracující osoby: AcousticsRD, Schnetzer Puskas, Inside Outside BV

Nová filharmonie pro město Keplera je dokonalou krychlí. Jedná se o celistvý hudební box (hrací skříňku). Elegantní nástroj vyvinutý výhradně pro hudební mizanscénu, profesionální a precizní: jeho velká městská okna vystavují různá foyer vstříc městu a vizuálně jej zapojují do hudebního života, který se uvnitř odehrává. Díky své prominentní poloze přímo na břehu Vltavy a podél magistrály vytváří tento Velký dům hudby park a náměstí. Náměstí představuje jak budovu, tak město a chce je proměnit v metropolitní celek. Park v zadní části je ekologickým majákem pro novou budoucí čtvrť, která je ve vývoji.

Vertikálním uspořádáním programu Vltavské filharmonie jsme dosáhli minimálního otisku. Tato malá plocha nám umožňuje radikálně přehodnotit otevřený prostor kolem budovy, mezi řekou a novou městskou čtvrtí, prostor, který může být opravdu veřejný. V severní části, směrem k nové zástavbě, vyplňuje polovinu pozemku skutečný park s velkými stromy, zatímco na západě se hlavní náměstí vedoucí k Music Boxu stává velkým pevným veřejným prostorem s vodní plochou. Na břehu řeky pokračuje podél Vltavy promenáda v celé délce. Toto nábřeží umožňuje, aby se Vltava stala nedílnou součástí areálu a okolního města.

Navzdory malému půdorysu dominuje monumentální budova Music Boxu o rozměrech 72x72x72 m pozemku. Svou rozlohou přímo navazuje na řeku Vltavu a okolní město. Uvnitř město pokračuje vertikálně, s foyer a hudebními sály na různých úrovních. Velkorysá okna otevírají interiér směrem k neuvěřitelným výhledům na celou Prahu.

Autor: Francine Houben, Ondřej Chybík, Michal Krištof
Spolupracující osoby: Nuno Fontarra, Rodrigo Bandini, Jiří Vala, Ingrid Spáčilová, Eliška Morysková, Ondrej Mičuda, Tomáš Wojtek, Vadim Shaptala, Tomáš Babka, Daniele Del Grosso, Victor Serbanescu, Isabella Banfi, Selin Gulsen, Omar El Hassan, Alessandro Luporino, Mattia Cavaglieri, Florian Foerster, Rob Buckley, Šárka Schneiderová, Petr Vlasák, John Henley, Jiří Petlach, Jaroslav Miklós, Martin Růžička, Motoo Komoda, Marc Quiquerez, Neža Kravanja

Budovu nové Vltavské Filharmonie jsme navrhli jako soudobou reprezentaci kultury, urbanismu a architektury důstojně reprezentující Česko v mezinárodním kontextu. Zvolený výraz analogicky sleduje vývoj moderního stavitelství a špičkového akustického řešení sálů. To se snoubí se sklářským uměním artikulovaným formou skleněné fasády. Ta přímo odkazuje na tradici české sklářské školy, tolik slavné a znovu objevené globálním publikem.

Autor: Sou Fujimoto, Marie de France
Spolupracující osoby: Jiří Fousek, Duncan Campbell, Marc Quiquerez, Aldo de Sousa, Laure Baretaud

Stověžatá Praha stojí na Vltavě, jejímiž vodami se nesou příběhy této země. Hudba zde stále zní, a když pozorně sledujete ruku dirigentovu, začíná se rýsovat sto první pražská věž. Nová Filharmonie pulzuje životem a její architektonický návrh evokuje tok hudby, tok Vltavy a tok procházejících lidí. V koncertní síni sedíme blízko vedle sebe jako celek a necháváme ji naplnit hudbou.

Autor: João Luís Carrilho da Graça
Spolupracující osoby: Luís Cordeiro, João Freire Aragão, Eckhard Kahle, Yann Jurkiewicz, Jean Hugues Manoury, João Gomes da Silva, Vasco Appleton, Rui Delgado, Pavla Melková, Miroslav Cikán, André Ramos, Camila Carpinteiro, Rui Batista, Paulo Prata Ramos, Luca Martinucci, Anna Cavazzoni, Inês Doutel, Bernardo Pimentel

Cílem zadání je vytvořit v Praze unikátní filharmonickou síň, která bude schopna dostát prvotřídním světovým standardům. Náš návrh sleduje ideu jednoduchosti a předpokládá pulzující a silnou ikonickou budovu. Při procesu vývoje návrhu, který upřednostňuje jednoduché před složitým, se snažíme dosáhnout vyčištěného řešení, kde architektura ve své nejčistší formě slouží jako podpora všeho dění, které přináleží soudobému kulturnímu centru.

Autor: Juho Grönholm, Štěpán Valouch, Antti Nousjoki, Samuli Woolston, Jiří Opočenský, Ondřej Králík
Spolupracující osoby: Ivana Adamcová, Chiraz Frih, David Gallo, Pauliina Rossi, Thomas Stevens, Aleksi Vuola, Jan Hájek, Františka Chaloupková, Barbora Juřičková, Ed Arenius, Philip Wright, Kelsey Habla, Rory McGowan, Cathan Quinn, Tatio Nakajima, Alan Duggan, Oto Melter, Luyao Han, Jinyuan Kang, Yongqiang Hou, Yonghao Wu, Xiaotong Shen, Mo Zhang

Nový sál Vltavské filharmonie je uměleckým dílem. Architektura je zrozena z umění hudby a dohromady tvoří jedinečný zážitek. Dramatický tvary budovy je fyzickou interpretací zvukových vln vycházejících z koncertních sálů. Budova tak přeměnou hudby v architekturu obohacuje pocit ze samotných koncertů. Výsledkem je jedinečný „landmark“, který nabízí návštěvníkům místo k ojedinělým zážitkům a vzdělávání, a účinkujícím prostory na vysoké úrovni.

Autor: Jean Nouvel, Ateliers Jean Nouvel
Spolupracující osoby: Nagata Acoustics International

Většina velkých světových hudebních míst si klade za cíl vytvořit přítomnost jediného prestižního Divadelního místa, odhaleného zevnitř i zvenčí. Dnešní programy se vyvinuly a prostory spolu soutěží a jejich vnitřní a vnější části se navzájem svádějí. Geografie je zde proto, aby inspirovala historii. Společně jsou přítomny, aby svedly místní úředníky i architekty. Soutěže byly vždy především vizí, relevantní myšlenkou, a k jejímu uskutečnění je potřeba aby se na místě vždy vybudovalo to, co jinde udělat nelze.

Autor: Winy Maas, Stefan de Koning, Fokke Moerel
Spolupracující osoby: AED: Aleš Marek, Thornton Tomasetti: Daniel Bosia, Topotek1: Martin Rein-Cano, RLB: Eddie Visscher, Transsolar: Stefan Holst, dUCKS: Pierre Jaubert de Beaujeu, Kahle: Cees Mulder, Nemec Polak: Ivan Nemec, Aveton: Tomas Hradek, Lasvit: Alena Trunečková, AED: Petr Vlasák , ETC: Jiří Souček

Krystalická forma nové budovy Vltavské filharmonie, která je vyvrcholením pražského meandru, působí na pozadí někdejšího průmyslového areálu Holešovic a jeho budoucího sousedství jako velmi jemný tvar. Každý šperk vyžaduje prostředí, které umocní krásu jeho drahokamu, a tak veřejný prostor, který novou budovu obklopuje, rámuje její spojení s Vltavou a zároveň vytváří jak živé centrum kulturního a společenského života v souladu s přírodním prostředím, tak mnohostranné vazby na město.

Autor: Kazuyo Sejima, Ryue Nishizawa
Spolupracující osoby: MS architekti, Nagata Acoustics International, Inc, Paris, France , Transsolar Energietechnik GmbH, Front, Inc., The Space Factory, Arup, Sheffield, Arup, Tokyo

Náš návrh je veřejným prostorem v měřítku čtvrti, který se obrací zevnitř ven a vytváří novou porézní a živou krajinu. Jedná se o elegantní architekturu s atmosférou parku: shluky aktivit se rozvíjejí vedle sebe nebo společně jako jeden celek, vizuálně i zážitkově. Návrh stírá jakýkoli jasný rozdíl mezi interiérem a exteriérem díky volnému rozmístění zakřivených stěn, které jemně rámují každý prostor a nabízejí programy k rozšiřování, smršťování a rozlévání ven. Filharmonický sál je srdcem návrhu, který propojuje řeku, ulice a oblohu do živého celkového prostředí.

Autor: Jan Šépka, Jan Bárta, Marek Fischer
Spolupracující osoby: Carlos Pereda

Filozofií návrhu jsou kompaktní tvary „kamenů“, které vycházejí z inspirace megalitické stavby - dolmenu. Výsledná geometrie je definována vloženými sály a navazujícími provozy. Každý „kámen“ zohledňuje ve své geometrii vložený sál. Na třech podporách je posazen hlavní koncertní sál. Pomyslně tedy tři menší sály nesou na svých bedrech velký sál a vytvářejí tak zastřešené náměstí. Koncepce dolmenu má vyjadřovat monumentalitu, kterou vnímáme především v její duchovní hodnotě.

Autor: David Chipperfield
Spolupracující osoby: Alexander Schwarz, Annette Flohrschütz, Bernhard Danigel, Hubert Pawela, Eckhard Kahle, Jakub Cigler, Jan Šimek, Václav Malina, Petr Zajíc, Martin Elze, Stephen Jolly, Peter Wirtz

Území je přeměněné v plynulé výškové řešení navazující na své okolí a vystupující na parkovou plošinu nad Vltavou. Z plošiny se sklápí směrem k vodě. Budova se svým okolím komunikuje vrstvami teras, které navazují jak na bezprostřední okolí, ale i na vzdálenější krajinnou strukturu. Nová topografie území a výrazné terasy budovy Vltavské filharmonie slavnostním způsobem poukazují na mezinárodní význam lokality a zároveň vytvářejí protipól Vyšehradu, který stojí proti proudu na druhé straně města.

Autor: Dan Stubbergaard, Lene Tranberg
Spolupracující osoby: Anders Christian Gade, Jan-Inge Gustafsson, Kayin Dawoodi, Peter Jackson, Jan Berglund

Pět bijících srdcí filharmonie tluče do svého okolí, vítají všechny kolemjdoucí a posílají je dobře naladěné dále městem. Život v parku je podporován extrovertními provozy v parteru. Koncept návrhu je inspirován vlněním hudby a tvary akustických stěn – „reflektorů“ zušlechťujících hudbu. Filharmonie je pojata jako „dokonalý nástroj“ architektury a krajiny, který vstřebává esenci hudby a předává ji návštěvníkům na všech úrovních. Okolní sousedství jsou přirozeně napojena na řešené území, kde trasy pokračují směrem k břehům Vltavy budovou a parkem.

Absolvent stavební fakulty ČVUT, oboru architektura. Od roku 1990 vyučuje na Fakultě architektury v Praze, kde byl jmenován docentem a profesorem a od roku 2014 zde působí jako děkan. V roce 1991 založil svůj vlastní architektonický ateliér Lábus.

Specialista konzultací projektů v oblasti hudebních představení a jejich zařízení, jako jsou koncertní sály, nahrávací studia a zkušebny. Dlouhodobě pracuje pro Danmarks Radio. V letech 2015-2018 řídil projekt obnovy koncertního sálu Sydney Opera House.

Vystudoval ČVUT, Fakultu architektury a Akademii výtvarných umění – Školu architektury prof. Emila Přikryla. Praxi absolvoval v Amsterdamu (One architecture), v Berlíně (Müller-Reimann Architekten). V Praze pracoval v AP atelieru, Atelieru M1 a Alt atelieru. V roce 2002 založil vlastní atelier, platforma t ř i a r c h i t e k t i.

Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. V letech 1990-2001 byl manažerem a následně ředitelem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Od roku 2001 je ředitelem festivalu Pražské jaro. Za podíl na kulturní spolupráci s Francií byl jmenován Rytířem (1995) a Důstojníkem (2011) Řádu umění a literatury Francouzské republiky. V roce 2012 se stal členem rady Mezinárodního fondu na podporu kultury UNESCO. Od roku 2012 je předsedou Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.

Je krajinářská architektka a pedagožka Fakulty architektury ČVUT. Dlouhodobě se zabývá plánováním krajiny a hledáním společných řešení pro přírodu, kulturní krajinu a všechny živé tvory na zemi včetně lidstva.

Od roku 1991 ředitel společnosti AEA Consulting a od roku 2013 ředitel Global Cultural Districts Network, sítě pro spolupráci lidí a organizací zodpovědných za plánování, vedení a provoz kulturních čtvrtí po celém světě. Pracoval ve vrcholovém managementu a jako člen představenstva v muzeích a v oblasti divadelního umění a jako strategický konzultant pro přední klienty v kulturním, veřejném a obchodním sektoru po celém světě.

Je zastupitelem hlavního města Prahy a uvolněný předseda výboru pro majetek, majetkové podíly a podporu podnikání zastupitelstva hlavního města Prahy. Zároveň jako člen působí v dopravním výboru zastupitelstva hlavního města Prahy a je členem Komise Rady hlavního města Prahy pro majetek a pro městský mobiliář.

Vystudoval management firem na Vysoké škole ekonomické a managementu v Praze. Od roku 2019 zastává pozici člena dozorčí rady společnosti Obecní dům, a.s. V současnosti působí jako člen Komise Rady hl. m. Prahy pro vznik koncertního sálu hl. m. Prahy.

Je český lékař a politik. V letech 2010-2013 zastával funkci primátora hl. m. Prahy. Od roku 2013 vykonává funkci poslance Parlamentu České republiky. V Poslanecké sněmovně je mj. také členem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Vystudoval Pedagogickou fakultu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor architektura a design. Osm let řídil na Ministerstvu kultury odbor umění, literatury a knihoven. V současné době zastává pozici náměstka ministra kultury pro řízení Sekce živého umění a je pověřen řízením Státního fondu kultury.

Vystudovala obor produkce na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 2018 vykonává funkci radní hlavního města Praha pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu a zároveň v současné době zastává post místostarostky městské části Praha 7.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V roce 2018 byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Prahy a současně do zastupitelstva městské části Praha 5. Od roku 2020 zastává funkci místostarosty s gescí veřejné prostranství a životní prostředí. Na Praze 5 je také členem Komise kulturní a obnovy památek, místopředsedou Komise legislativní a právní a členem Komise podpory podnikání a zahraničních vztahů.

Vystudoval strojní inženýrství a fyziku v Česku a ve Francii. Od roku 2018 je zastupitel hlavního města Prahy a v současné době zastává pozici náměstka primátora hlavního města Prahy pro oblast dopravy. V Ústavu jaderného výzkumu v Řeži působí na projektu OSN za celosvětové snížení hrozby použití jaderných zbraní.

Vystudoval obor strojní technolog na Střední průmyslové škole na Praze 10. Od roku 2014 je zastupitelem hlavního města Prahy a v současné době předsedá Výboru pro kulturu, výstavnictví, cestovní ruch a zahraniční vztahy ZHMP.

Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd UK. Od roku 2018 je zastupitelem hlavního města Prahy a radním pro správu majetku. Dále působí jako předseda Komise Rady hl. m. Prahy pro městský mobiliář a Inventarizační komise.

Je architektka a historička. V současnosti zastává funkci místostarostky městské části Praha 7, zároveň vyučuje vývoj urbanismu a další urbanistická témata na FF UJEP v Ústí nad Labem a na FA ČVUT a FF UK v Praze. Podílí se na několika neziskových projektech, které se věnují propagaci a záchraně architektonického a uměleckého dědictví.

Je český hudební pedagog a manažer, od února 2011 generální ředitel České filharmonie. Vystudoval brněnskou konzervatoř v oborech klavír a dirigování, magisterské studium na Janáčkově akademii múzických umění v oboru klavír a doktorandské studium v oboru interpretace a teorie interpretace.

Je český politik a ekonom. Ekonomii vystudoval na univerzitě v Boloni a v Norimberku a následně pracoval v bankovnictví. V roce 2014 byl zvolen do zastupitelstva městské části Prahy 7, kde se stal místostarostou pro oblast financí, veřejných zakázek a investic. Od roku 2018 zastává funkci náměstka primátora hlavního města Prahy pro oblast financí a rozpočtu. Do jeho gesce patří také Pražská tržnice, Výstaviště Praha a Kongresové centrum Praha.

Autorizovaný architekt, urbanista a vědecko-výzkumný pracovník na ČVUT. Od roku 2012 pracuje na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, kde se podílel na vzniku Metropolitního plánu Prahy, nyní působí na pozici ředitele Sekce detailu města.

Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Je zástupcem vedoucího projektového týmu Vltavská filharmonie a zakládajícím členem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze, jehož je aktuálně místopředsedou. Jako konzultant se v minulosti podílel např. na výstavbě a přípravě provozu pražské O2 areny nebo na přípravě a výstavbě multifunkčního sálu Forum Karlín.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu mezinárodních vztahů. Působil mj. jako poradce intendanta Schleswig - Holstein Musik Festivalu v Lübecku. Předsedal Poradnímu sboru primátora hl. města Prahy pro kulturní politiku. Roku 2013 se stal ředitelem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.