Nejčastější dotazy

Praha nové hudební centrum jednoznačně potřebuje. Současné koncertní sály – Smetanova síň v Obecním domě a Dvořákova síň v Rudolfinu jsou historicky, architektonicky i kulturně velmi cenné, ale standardům 21. století v oblasti akustiky, kapacity či zázemí už neodpovídají. Poslední koncertní síň vznikla v Praze před více než 100 lety, což je ve srovnání s jinými evropskými městy velmi výrazný deficit.

Nové národní hudební centrum má navíc širší význam než jen kulturní: jeho stavba bude impulsem k zásadní proměně zanedbaného území. Jedná se o největší dosud nevyužitou plochu v Praze, která si zaslouží oživení. Architektonicky výjimečná stavba s celodenním a celoročním využitím bude fungovat jako katalyzátor této proměny a přitáhne do oblasti kulturu, veřejný život i další investice.

Nejde tedy o „vyhozené peníze“, ale o strategickou investici do budoucnosti. Nové hudební centrum posílí mezinárodní prestiž Prahy, pomůže udržet její status jednoho z kulturních center Evropy a zároveň nabídne moderní hudební prostor, který v současnosti chybí. O potřebě koncertní síně se mluví už od 30. let minulého století a podpora ze strany různých politických reprezentací ukazuje, že nejde o krátkodobý rozmar, ale o dlouhodobý a opakovaně potvrzovaný cíl.

Ne, prázdné rozhodně nezůstanou. Poptávka po hudebních koncertech v Praze dlouhodobě převyšuje nabídku. Přesun České filharmonie a Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK do nové budovy uvolní kapacitu v Obecním domě a Rudolfinu pro menší hudební tělesa a festivaly, které dnes v Praze těžko hledají prostor pro svá vystoupení. Naopak se tak rozšíří možnosti pro kulturní život ve městě.

Ročně se počítá minimálně s 1,3 milionu návštěvníků. Z toho zhruba 680 tisíc lidí přijde na koncerty a kulturní akce, další stovky tisíc využijí hudební knihovnu, zkušebny, nahrávací studia, restaurace či kavárny. Velký zájem se očekává také o prohlídkové trasy a vyhlídku

na střeše, které zpřístupní budovu široké veřejnosti i mimo koncertní program.

Vltavská filharmonie není určena pouze pro návštěvníky koncertů, turisty nebo milovníky hudby. Jedná se o otevřené a živé společenské a kulturní centrum, které bude sloužit široké veřejnosti každý den a v kteroukoli denní dobu. Nabídne pestrý program i zázemí pro lidi všech věkových skupin a zájmů – od hudebních fanoušků, studentů, rodin s dětmi až po kreativní profesionály, sousedy z okolí nebo náhodné kolemjdoucí.

V budově bude fungovat kreativní hub, hudební oddělení Městské knihovny v Praze, studovny, edukační prostory, nahrávací studio, restaurace a kavárna. Součástí budou také veřejné terasy, pobytová střecha a prostorná foyer, které nabídnou celodenní možnosti k odpočinku, práci, studiu i setkávání, a to i mimo konání koncertů.

Každý si zde najde to své. Budova bude přístupná 24/7 a stane se místem přirozeného pohybu a života, nejen cílem jednorázové návštěvy.

Ne, Praha 7 se nestane přehlcenou turistickou lokalitou. Výpočty návštěvnosti, které vycházejí z reálných dat jiných evropských koncertních sálů, potvrzují, že příliv návštěvníků se bude přirozeně rozprostírat v čase i prostoru. Nepůjde tedy o nárazovou zátěž srovnatelnou s letním festivalem, ale o pravidelný kulturní provoz s vyváženou návštěvností během celého roku.

Zahraniční návštěvníci, kteří přijedou na koncerty, se budou ubytovávat po celé Praze, nikoli soustředěně v jedné čtvrti. Díky skvělému napojení Vltavské na městskou hromadnou dopravu je pro ně pohodlné přijet do filharmonie a po skončení programu se jednoduše přesunout zpět do hotelu či jinam po městě. Část návštěvníků může dokonce přijet jen na koncert a poté se rovnou vrátit domů.

Ano, provoz Vltavské filharmonie bude finančně soběstačný a nebude vyžadovat dotace. Hlavní část příjmů zajistí pronájmy sálů a dalších prostor, včetně dlouhodobých pronájmů rezidentům. Ekonomický model je nastaven podobně jako u Obecního domu, který už dnes úspěšně funguje – i zde vychází bilance kladně.

Vltavská je ideální hned z několika důvodů. Nabízí výbornou dopravní dostupnost, a to nejen automobilovou – nachází se přímo u metra, tramvají i nově otevřeného vlakového nádraží Praha–Bubny a řeka umožňuje v budoucnu zřídit zastávku říční tramvaje.

Pozemek na břehu řeky navazuje na tradici umisťování významných staveb právě k Vltavě – od Národního divadla po Rudolfinum. Budova filharmonie se tak stane přirozenou součástí kulturní linie města a nabídne jedinečné výhledy na Hrad a pražské panorama. A konečně, Vltavská dnes působí spíše jako zanedbaná dopravní křižovatka. Nový sál bude impulsem k přeměně celého brownfieldu Bubny–Zátory v moderní městskou čtvrť plnou života.

Nová koncertní síň bude dominantou Prahy 7, ale rozhodně nebude nejvyšší budovou. Například Katedrála sv. Antonína na Strossmayerově náměstí bude i nadále výrazně vyšší. Architekti vycházeli z kontextu okolní zástavby i pražského panoramatu a pracují jak s výškou budovy, tak s vrstevnatostí střešních teras. Již od architektonické soutěže na dálkových pohledech kontinuálně ověřujeme, jak stavba zapadá do okolí.

Ano, v okolí Vltavské filharmonie bude dostatek zeleně a projekt přímo cílí na to, aby se zde nevytvářely tepelné ostrovy. Součástí návrhu je rozsáhlá výsadba 78 nových stromů, doplněných o keře, trvalky a popínavé rostliny, které společně vytvoří příjemnější a zdravější prostředí. Zeleň nebude jen v okolí budovy, ale také přímo na ní – na střeše vznikne přes 2 500 m² vegetačních ploch, které nabídnou prostor k odpočinku a zároveň ochladí své okolí.

Důležitou roli sehrají i další opatření, například povrchy z materiálů, které málo akumulují teplo, nebo mlžné prvky a hospodaření s dešťovou vodou. Kompozice výsadeb se inspiruje přirozenou vegetací podél Vltavy, čímž budova naváže na řeku i městské prostředí a přirozeně je propojí. Díky tomu se místo, které dnes tvoří převážně asfalt a beton, promění v živý veřejný prostor se stromy, zelení a příjemným mikroklimatem.

Lokalita Vltavské je již nyní skvěle napojena na hromadnou dopravu, což bude s výstavbou Vltavské filharmonie zachováno. V bezprostřední blízkosti se nachází metro, tramvaje, nové vlakové nádraží Praha-Bubny a do budoucna se uvažuje i o zastávce říční tramvaje. Myslíme také na cyklisty, pro které budou navázány kvalitní cyklotrasy podél řeky i směrem do města.

Stávající kapacita automobilové dopravy zůstane plně zachována díky řešení vycházejícímu z vítězného soutěžního návrhu. Z Hlávkova mostu budou řidiči odbočovat na pravotočivou sjízdnou rampu, která bude ústit do tunelu v místě nábřežní komunikace Kapitána Jaroše, následně na Argentinskou a dál.

Díky tomuto zvolenému designovému a technickému řešení je možné kvalitně propojit město s řekou a vytvořit příjemný veřejný prostor. Řešení zároveň umožňuje, při případném poklesu dopravy na severojižní magistrále, část tunelu otevřít směrem k Vltavě a nově jej využít pro život na nábřeží.

Ne, okolní doprava nebude mít vliv na akustiku sálů. Budova je navržena s komplexním systémem protihlukových a antivibračních opatření, jejichž cílem je zabránit pronikání vibrací a hluku z okolí dovnitř. Koncertní sály budou řešeny speciální konstrukcí typu box-in-box a doplněny o další protihlukové prvky v základech i fasádě budovy. Součástí opatření jsou také antivibrační vrstvy pod kolejemi, které běžně nacházejí uplatnění ve městech s hustou dopravou. Díky těmto opatřením bude uvnitř sálů zajištěno klidné prostředí s optimální akustikou, nerušené okolní dopravou.